|
|
Separace lipidů z buněčných tkání
Kotland, Vojtěch ; Lacina,, Lubor (oponent) ; Svěrák, Tomáš (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá separací lipidů z buněčných tkání. Práce je rozdělená na teoretickou a experimentální část. V teoretické části jsou shrnuty informace o lipidech, jejich vlastnostech a metodách používaných k jejich separaci z buněčných tkání. Porovnáním metod separace je zvolena jedna, která je poté aplikována v experimentální části. V závěru teoretické části je uvedeno několik vědeckých prací zabývajících se výzkumem v dané oblasti chemie. V experimentální části jsou popsány faktory ovlivňující zvolenou metodu separace lipidů z buněčných tkání. Měření byla volena tak, aby je bylo možné snadno reprodukovat. Pro každý faktor byly experimentálně zjištěny hodnoty, které zvyšovaly množství separovaného tuku. Faktory byly mezi sebou porovnány a jejich sumarizací bylo dosaženo optimalizace celé metody.
|
|
| |
|
|
Elektrolyty s obsahem retardéru hoření na bázi fosforu
Pelikán, Ondřej ; Libich, Jiří (oponent) ; Máca, Josef (vedoucí práce)
Diplomová práce je zaměřena na zpracování teoretických poznatků z oblasti lithiových akumulátorů. Důkladnější pozornost je věnována elektrolytům a zvlášť retardérům hoření, kde jsou podrobněji popsány druhy a jednotlivé příklady retardérů hoření. Praktická část pojednává o samostatném laboratorním měření zvolených vzorků elektrolytů s různými retardéry hoření. Výsledky měření jsou v další části analyzovány.
|
|
|
Roztoková syntéza PLA
Svítil, Jan ; Zdeněk, Přikryl (oponent) ; Petrůj, Jaroslav (vedoucí práce)
Tato práce studuje syntézy polylaktidů metodou polymerace laktidů v roztoku. Teoretická část práce pojednává o kyselině mléčné, laktidech a polylaktidech, jejich vlastnostech a výrobě. Experimentální část shrnuje a ověřuje možnosti polymerace laktidů v roztoku. Byly provedeny syntézy tzv. “solvotermální“ metodou za použití 7 rozpouštědel (toluenu, chloroformu, 1,2-dichlorbenzenu, acetonu, tetrahydrofuranu, cyklohexanu a hexanu). Za použití rozpouštědla hexanu při poměru koncentrace katalyzátoru vůči laktidu 1 : 1 000, teplotě 160 °C a reakční době 20 h byl z laktidu syntetizován polylaktid se střední viskozitní molekulovou hmotností 179 000 gmol–1.
|
|
|
Katalytická oxidace VOC na komerčně dostupných katalyzátorech
Osička, Tomáš ; Jecha, David (oponent) ; Brummer, Vladimír (vedoucí práce)
Hlavním tématem této diplomové práce je katalytická oxidace, která patří mezi moderní technologie pro odstraňování emisí VOC a CO z odpadních vzdušin. V úvodu této práce jsou definovány základní pojmy. Poté jsou shrnuty legislativní požadavky spojené s emisemi VOC, emisní limity a jejich podmínky. Dále jsou stručně popsány destruktivní i nedestruktivní metody odstraňování VOC z odpadních plynů. Zvýšená pozornost je věnována katalytické oxidaci jakožto hlavnímu tématu práce. Byly vyhledány průmyslové aplikace, kde je využívána metoda katalytické oxidace. Další kapitola se věnuje teoretickému rozboru kinetiky katalyzovaných oxidačních reakcí. Nejprve jsou popsány základní typy chemických reaktorů, dále materiálová bilance a reakční rychlosti pro izotermní a adiabatický reaktor. V experimentální části byly shrnuty výsledky vykonaných kinetických měření na poloprovozní katalytické jednotce pro běžně používaná organická rozpouštědla (VOC) s využitím komerčně dostupných katalyzátorů. Byly stanoveny předexponenciální faktory a aktivační energie na sypaných katalyzátorech EnviCat VOC-5565 a EnviCat 55068 pro látky etanol, toluen a aceton. Dále byly změřeny „light-off“ křivky pro tyto látky a metan pro sypaný katalyzátor EnviCat 55068 a monolitický katalyzátor Purelyst PH-304.
|
|
|
Separace lipidů z buněčných tkání
Kotland, Vojtěch ; Lacina,, Lubor (oponent) ; Svěrák, Tomáš (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá separací lipidů z buněčných tkání. Práce je rozdělená na teoretickou a experimentální část. V teoretické části jsou shrnuty informace o lipidech, jejich vlastnostech a metodách používaných k jejich separaci z buněčných tkání. Porovnáním metod separace je zvolena jedna, která je poté aplikována v experimentální části. V závěru teoretické části je uvedeno několik vědeckých prací zabývajících se výzkumem v dané oblasti chemie. V experimentální části jsou popsány faktory ovlivňující zvolenou metodu separace lipidů z buněčných tkání. Měření byla volena tak, aby je bylo možné snadno reprodukovat. Pro každý faktor byly experimentálně zjištěny hodnoty, které zvyšovaly množství separovaného tuku. Faktory byly mezi sebou porovnány a jejich sumarizací bylo dosaženo optimalizace celé metody.
|
|
|
Elektrolyty s obsahem retardéru hoření na bázi fosforu
Pelikán, Ondřej ; Libich, Jiří (oponent) ; Máca, Josef (vedoucí práce)
Diplomová práce je zaměřena na zpracování teoretických poznatků z oblasti lithiových akumulátorů. Důkladnější pozornost je věnována elektrolytům a zvlášť retardérům hoření, kde jsou podrobněji popsány druhy a jednotlivé příklady retardérů hoření. Praktická část pojednává o samostatném laboratorním měření zvolených vzorků elektrolytů s různými retardéry hoření. Výsledky měření jsou v další části analyzovány.
|
|
|
Roztoková syntéza PLA
Svítil, Jan ; Zdeněk, Přikryl (oponent) ; Petrůj, Jaroslav (vedoucí práce)
Tato práce studuje syntézy polylaktidů metodou polymerace laktidů v roztoku. Teoretická část práce pojednává o kyselině mléčné, laktidech a polylaktidech, jejich vlastnostech a výrobě. Experimentální část shrnuje a ověřuje možnosti polymerace laktidů v roztoku. Byly provedeny syntézy tzv. “solvotermální“ metodou za použití 7 rozpouštědel (toluenu, chloroformu, 1,2-dichlorbenzenu, acetonu, tetrahydrofuranu, cyklohexanu a hexanu). Za použití rozpouštědla hexanu při poměru koncentrace katalyzátoru vůči laktidu 1 : 1 000, teplotě 160 °C a reakční době 20 h byl z laktidu syntetizován polylaktid se střední viskozitní molekulovou hmotností 179 000 gmol–1.
|
|
|
Katalytická oxidace VOC na komerčně dostupných katalyzátorech
Osička, Tomáš ; Jecha, David (oponent) ; Brummer, Vladimír (vedoucí práce)
Hlavním tématem této diplomové práce je katalytická oxidace, která patří mezi moderní technologie pro odstraňování emisí VOC a CO z odpadních vzdušin. V úvodu této práce jsou definovány základní pojmy. Poté jsou shrnuty legislativní požadavky spojené s emisemi VOC, emisní limity a jejich podmínky. Dále jsou stručně popsány destruktivní i nedestruktivní metody odstraňování VOC z odpadních plynů. Zvýšená pozornost je věnována katalytické oxidaci jakožto hlavnímu tématu práce. Byly vyhledány průmyslové aplikace, kde je využívána metoda katalytické oxidace. Další kapitola se věnuje teoretickému rozboru kinetiky katalyzovaných oxidačních reakcí. Nejprve jsou popsány základní typy chemických reaktorů, dále materiálová bilance a reakční rychlosti pro izotermní a adiabatický reaktor. V experimentální části byly shrnuty výsledky vykonaných kinetických měření na poloprovozní katalytické jednotce pro běžně používaná organická rozpouštědla (VOC) s využitím komerčně dostupných katalyzátorů. Byly stanoveny předexponenciální faktory a aktivační energie na sypaných katalyzátorech EnviCat VOC-5565 a EnviCat 55068 pro látky etanol, toluen a aceton. Dále byly změřeny „light-off“ křivky pro tyto látky a metan pro sypaný katalyzátor EnviCat 55068 a monolitický katalyzátor Purelyst PH-304.
|
|
| |
host ::
RSS.